Záchvaty, hmota a nové ponožky

24. 08. 2013 | † 24. 11. 2013 | kód autora: 1fp

Tak je mi tak nějak divně. Minulou noc jsem opětovně prodělal záhadný záchvat. Poslední dobou ho mám častěji. Vždy, nebo tedy převážně, v nočních hodinách, nebo přes den doma. Tento záchvat, nebo jak tomu říci, byl drastiký. V normální záchvatové situaci, se stane to, už jsem to tu popisoval, že svaly ztunou a já nemohu nic dělat. Hýbnout se, mrknout, dýchat. Po krátké době vše povolí, ovšem chvilkama se to vraci, vždy tak na dvě či tři sekundy. Jsem potom z toho otupělý, nemotorný a celkově mi není dobře. Minulou noc se stalo však to, že jsem se potom všem ocitl na zemi, tedy ne v posteli, ve výkalech svých vlastních. celý jsem se klepal, takže jsem nemohl ani svinčík po sobě uklidit. Už to, ano, já jsem se klepal, to nikdy po záchvatech nebylo. Až ráno se mi podařilo se vykoupat a uklidit po sobě byt. Do práce jsem přišel pozdě, docela dost pozdě.
Absolutně nevím, co se mnou je. Jediné co vím, je to, že se tyto akce stupňují. Bojím se, aby se to nedostalo mezi lidi. Lidi jsou schopní zavolat záchranku, a to je přesně to, o co nestojím. Nechci marodit a ani neuznávám nějak moc vědu lékařskou. Jestli to se mnou má seknout, tak ať to se mnou sekne. Přeci jenom jsem obyčejná hmota. Já, tedy energie, je uzavřena právě v té hmotě. Říká se tomu kvantová fyzika. Věřím tomu, že jsem energie, uzavřená v hmotě, jako všechny ostatní živé bytosti, a nepřísluší mi rozhodovat o sobě. Jestli to má přijít, tak to příjde, umělé prodlužování života nemá smysl. Proto klauzalita ( někdo tomu říká Bůh, někdo příroda, někdo kvantová fyzika) naprogramuje vyší hmotu na určitý čas( DNA) Umělé prodlužování života nemá smysl. Například, a to se fakt nerouhám, umělé prodlužování života u mé matky nemělo smysl, stejně všichni věděli, a nebylo to k ničemu. Chápu, že na tom otec lpěl, ale on je ateista. My nejsme hmota, my jsme v hmotě uvězněni, my jsme energie, která je stejný zdroj u bělocha, černocha, psa, morčete či koroptve, krávy či prasete.
Tak tedy, otázka zní, co mám dělat. K vědě lékařské jít nechci, ta by mi uzavřela do nemocnice. Sám to nezvládnu, ovšem co je psáno, to je dáno. Třeba tím mám trpět do sta let. Jsem jenom energie uzavřená ve hmotě.
Takže vlastně nevím. Nedovedu si představit, kdyby mi to chytlo v práci. Tak jsem bez práce a bez ponožek. A jejeej.


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.